Festival Janáček Brno 2022 přináší dramaturgii zaměřenou na téma, které bylo pro formování Janáčkovy osobnosti a tvorby velmi zásadní – vztah ke slovanské kultuře. Panslavismus, tedy idea, již tehdy vyvolávající mezi českými umělci a intelektuály značnou kontroverzi, představoval velké téma celého 19. století a Janáček, jako mnohý intelektuál té doby, jím byl silně ovlivněn.
Festival Janáček Brno 2022 svým zaměřením na slovanskou kulturu připomene tento významný aspekt Janáčkova myšlení a chápání kulturních hodnot. Podtitulem festivalu, velmi aktuálním v současné době, se potom stává motto Quo vadis. Festival bude rovněž setkáním nejlepších českých dirigentů Jakuba Hrůši, Tomáše Hanuse, Tomáše Netopila a Marko Ivanoviće.
Jako další téma se celou operní částí festivalové produkce prolíná silné téma humanismu u Janáčka často inspirované právě slovanskou literaturou a spojené s hledáním odpovědí na otázky života a smrti jako vykoupení či naplnění našich životů. Je proto symbolické, že festival Janáček Brno 2022 bude zahájen právě premiérou Janáčkovy opery Z mrtvého domu v režii Jiřího Heřmana a hudebním nastudování Jakuba Hrůši v provedení souboru Janáčkovy opery NdB. Opera bude uvedena společně s Janáčkovou Glagolskou mší ve scénickém pojetí. Propojení těchto děl, které vzešlo z podnětu světově uznávaného dirigenta Jakuba Hrůši přinese nový interpretační klíč k těmto vrcholným Janáčkovým dílům. Konfrontace různých inscenačních přístupů je jedním z cílů festivalu a tento ročník v rámci své dramaturgické linie přinese mimořádnou příležitost shlédnout dvě interpretačně rozdílné pohledy na Janáčkovu operu Káťa Kabanová. Prvním bude zbrusu nová inscenace Ženevské opery v režii mezinárodně uznávané německé režisérky Tatjany Gürbaci v hudebním nastudování Tomáše Netopila se špičkovým orchestrem Orchestre de la Suisse Romande a druhá v podání souboru Opery Národního divadla v Praze v nastudování mezinárodního týmu v čele se španělským režisérem Calixtem Bieitem.
Dalším významným zahraničním hostujícím souborem bude Velšská národní opera, která společně se svým hudebním ředitelem, vynikajícím českým dirigentem Tomášem Hanusem, představí Janáčkovu Věc Makropulos v režii Olivie Fuchs, přední britské režisérky. Festivalový program rovněž nabízí zajímavé kontexty a protiklady k Janáčkovu dílů. Tentokrát to bude soubor Opery Národního divadla v Praze, který na závěr festivalu představí skutečně dramaturgický počin – operní produkci Schulhoffových Plamenů. Ty měly světovou premiéru právě v Brně roku 1932 a Schulhoffovy donjuanovské téma nabídl právě Janáčkův dlouholetý přítel Max Brod. Schulhoffovy Plameny jsou jedinečným uchopením podoby operního žánru a svým vyzněním zatracení Dona Juana prostřednictvím věčného života tvoří paralelu k Janáčkově Věci Makropulos. K jejich jevištnímu uvedení dochází velmi zřídka. O to budou zajímavějším příspěvkem festivalového programu.
Festival podporuje také vznik nových operních děl, studenti katedry skladby JAMU představí v rámci festivalu novou operu Noemi Savkové J.A.K. z Labyrintu a Markéty Brothánkové Kalvárie.
Zahraniční hostující soubory z Ženevy a Walesu se mimořádně představí také v koncertní festivalové řadě. Koncert orchestru Velšské národní opery a také ženevského Orchestre de la Suisse Romande, kde zazní vedle Janáčkova díla také skladby M. P. Musorgského, B. Brittena či D. Šostakoviče v nastudování Tomáše Hanuse a Tomáše Netopila. Z tuzemské produkce se diváci mohou těšit na koncert Symfonického orchestru Českého rozhlasu se sólistou Janem Bartošem a dirigentem Marko Ivanovićem, kde budou provedeny výjimečně uváděné skladby: klavírní koncert č. 4 Janáčkova idolu z mládí, u něhož chtěl studovat klavírní hru A. Rubinsteina, dále Janáčkovo Šumařovo dítě a jedno z vrcholných českých symfonických kompozic druhé poloviny 20. století, Vokální symfonie V. Sommera. Brno Contemporary Orchestra uvede vedle skladeb L. Janáčka a I. Stravinského také kompozice V. Denisova a S. Slonimského. Z komorních těles vystoupí Zemlinsky Quartet a Pavel Haas Quartet se skladbami L. Janáčka, S. Prokofjeva, H. Goreckého či P. I. Čajkovského. V rámci recitálů se představí ve vile Tugendhat přední český klavírista Ivo Kahánek a cellista Tomáš Jamník s kompozicemi L. Janáčka, A. Glazunova, K. Pendereckého a S. Rachmaninova; v sále Reduty pak Josef Špaček a Miroslav Sekera s programem sestaveným s děl I. Stravinského, S. Prokofjeva a L. Janáčka. Vynikající mladý klavírista Pavel Zemen se představí v recitálu v památníku Leoše Janáčka, kde na Janáčkův klavír Ehrbar zahraje díla L. Janáčka a S. Prokofjeva. Na stejném místě přednese již tradičně své matiné i Jan Jiraský. Zajímavý crossover nabízí festival v podobě koncertu vokální umělkyně a performerky Ivy Bittové, která se představí ve spolupráci s Brno Contemporary Orchestra v Zápisníku zmizelého v instrumentované verzi Miloše Štědroně. Zápisník zmizelého zazní na festivalu také v tradiční verzi s klavírem, kdy ho provedou britský tenorista Nicky Spence a Julius Drake společně se sólistkou Janáčkovy opery NdB Václavou Krejčí Houskovou. Jejich společná nahrávka Zápisníku zmizelého získala ocenění BBC Music Vocal Award a Gramophon´s Solo Vocal Award 2020. Na koncertě v autentickém prostředí baziliky Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně zazní duchovní díla L. Janáčka a I. Stravinského. Orchestr Janáčkovy opery na festivalu uvede dnes zapomenuté, ale v době vzniku uznávané a často uváděné oratorium polského skladatele Felikse Nowowjeskiho Quo vadis s dirigentem Johnem Fiorem. Janáček Nowowjeskiho velmi obdivoval a Quo vadis v roce 1910 začal v Brně sám nastudovávat. K provedení však nakonec nedošlo.
